Historie RR
Již v 16. a 17. století žili v jižní Africe lidé Khoi Khoi (Hottentoti), kteří vlastnili věrné a užitečné psy, kteří se podobali šakalům, ale měli linii srsti na hřbetě rostlou v opačném směru než ostatní chlupy srsti. Tento pes sloužil k lovu lvů a ochraně stád. Později, během osídlování jižní Afriky obyvateli z Evropy, byl tento původní druh křížen s evropskými pracovními a loveckými psy. Naštěstí však dobré vlastnosti původních hottentotských psů nezmizely - naopak se dále upevňovaly. A právě u nejlepších psů z těchto křížení se vyskytoval ridge, onen pruh srsti na zádech rostlý v opačném směru. V roce 1879 přivezl z Mysu Dobré naděje do Rhodesie (Zimbabwe) pár psů s ridge misionář Charles Helm. Základy dnešního ridgebacka položil lovec velkých afrických zvířat Cornelius van Rooyen, který psy Charlese Helma, kteří byli velice lovecky nadaní, skřížil s ostatními psy své smečky. Byl nadšený vlastnostmi těchto psů schopných vystopovat a díky své mimořádné obratnosti držet na jednom místě lva až do doby, než přišel lovec. Díky těmto vlastnostem dostali tito psi přezdívku "Lví pes". O oficiální uznání tohoto plemene FCI se však zasloužil až Francis Richard Barnes, který tyto psi choval s cílem upevnit jejich linii. V roce 1922 byl sepsán první standard plemene Rhodesian Ridgeback, který platí bez větších změn dodnes.
Ridgeback získal svoje jméno podle nepřehlédnutelného znaku, který jej odlišuje od ostatních plemen. Jde o pruh srsti na zádech, který roste opačným směrem, než ostatní srst. Nazývá se ridge, což v překladu znamená "záda horského hřebene". Ridge je velmi výjimečný znak, který se u žádné jiné rasy (kromě thajského ridgebacka) uznané FCI nevyskytuje.
V dnešní době je Ridgeback ideálním společníkem do lidské společnosti díky jeho srdečné a rozvážné povaze, jeho inteligenci a touhou po lidské pozornosti. Ochotně se přizpůsobí daným podmínkám, má citlivou povahu, je vnímavý, věrný a mimořádně čistotný, zřídka štěká, takže se stává ideálním rodinným psem, který však, když je potřeba, rád předvede své lovecké vlohy. Nejraději tráví čas se svojí rodinou (smečkou). Ale ani dnes není Ridgeback jen domácí mazlíček. Často se využívá, kromě lovu a ochrany farem, jako armádní a policejní pes, ale i jako sanitární a záchranářský pes.
Citace z knihy „Rhodéský ridgeback Afričan v Evropě" a dále z informací klubu ČKRR.